Vím, co jím

     Program „Vím, co jím“ startuje v České republice

Nezisková organizace Vím, co jím, o.p.s. uvádí na trh značku potravin „Vím, co jím". Program vychází z celosvětové iniciativy Choices, která definuje složení potravin odpovídající zdravé výživě na základě kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO). Produkty, které projdou certifikací kvality, budou moci na obalech uvádět zřetelné logo „Vím, co jím". Spotřebitelé tak získají přehled o kvalitních potravinách, což výrazně usnadní jejich výběr. 

 Hlavním záměrem uvedení značky „Vím, co jím“ na český trh je poukázat na kvalitní potraviny, které odpovídají standardům Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ve čtyřech hlavních kategoriích:

-          trans mastné kyseliny

-          nasycené mastné kyseliny

-          sodík

-          cukr

-          v některých kategoriích je dále hodnocena energie a vláknina

Produkty, které svým složením vyhoví stanoveným standardům, budou moci na obalech používat výrazné logo projektu. Logo tak pomůže spotřebitelům v lepší orientaci při výběru potravin, což přispívá k snižování příjmu těch složek potravin, které v největší míře souvisí s většinou současných civilizačních onemocnění.

„Kvalita potravin je v České republice jedním z často diskutovaných témat. Jsme přesvědčeni, že značka „Vím, co jím“ poskytne spotřebitelům odpověď na otázku, která z potravin odpovídá požadavkům zdravé výživy.“ uvádí Alexandra Krausová z organizace Vím, co jím, o.p.s.

Značka „Vím, co jím“ je určena v první fázi pro výrobce potravin za poplatek ve výši 6 000 Kč vč. DPH na jeden rok za prodejní jednotku. Nízká částka by tak měla motivovat všechny, tedy i malovýrobce potravin, k zapojení do programu.

„Výrobci účastí v programu získají unikátní značku, která identifikuje jejich kvalitní výrobek. Mimo možnost užívání značky na obalech, tak výrobce může značku používat i ve svých marketingových aktivitách. Věříme, že si tyto výrobky najdou i široký okruh spokojených zákazníků, neboť naším dalším cílem je je podporovat nárůst prodejů těchto potravin“, doplňuje Alexandra Krausová.

V roce 2010 je hlavním cílem zavedení značky „Vím, co jím“ a realizace edukačních kampaní zaměřených na problematiku stravy v České republice. PhDr. Iva Málková, zakladatelka sdružení STOB, která zastřešuje tým odborných garantů pro nezávislé hodnocení výrobků, dodává: „Hlavní důraz bude kladen na aspekty stravovacích návyků české populace a důsledky spotřeby méně kvalitních potravin na zdraví, častou preferenci ceny potravin na úkor jejich kvality a na skladbu jídelníčku.“

Více informací o značce „Vím, co jím“ naleznete na internetových stránkách www.vimcojim.cz

Odborní garanti programu „Vím, co jím“

PhDr. Iva Málková

Pracovala jako klinický psycholog. V České republice se jí podařilo zavést a rozšířit aplikaci kognitivně-behaviorální psychoterapie obezity do praxe. Vypracovala program, který formou konkrétních návodů přivádí klienty ke změně životních, stravovacích a pohybových návyků. Je členkou výboru Obezitologické společnosti, Národní rady pro prevenci a léčbu obezity a výboru Kognitivně behaviorální společnosti. V roce 1991 založila sdružení STOB.

Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.

Působí na Vysoké škole chemicko-technologické, Ústavu chemie a analýzy potravin. Je členkou České akademie zemědělských věd, předsedkyní Odborné skupiny pro potravinářskou a agrikulturní chemii a hospodářkou Odborné skupiny pro tuky, detergenty a kosmetickou chemii České společnosti chemické, místopředsedkyní Společnosti pro výživu a působí v některých dalších společnostech, komisích a radách.

PhDr. Karolína Hlavatá

Absolvovala bakalářské studium Veřejné zdravotnictví na 3. lékařské fakultě v Praze, na Masarykově univerzitě v Brně vystudovala obor Zdravotní vědy – Pedagogická specializace výživa člověka. Od roku 2003 pracuje jako dietolog v Endokrinologickém ústavu v Praze. Zároveň se věnuje postgraduálnímu studiu v oboru Fyziologie a patofyziologie člověka. Publikuje v domácích i zahraničních časopisech, aktivně se účastní kongresů, konferencí a přednáškových akcí pro odbornou i laickou veřejnost.

MUDr. Petr Hlavatý

Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Dále se věnuje postgraduálnímu studiu v oboru Fyziologie a patofyziologie člověka. Od roku 2003 pracuje jako lékař na obezitologickém oddělení Endokrinologického ústavu v Praze. Aktivně se účastní domácích i zahraničních kongresů a konferencí, je autorem řady článků. Podílí se také na řešení vědeckovýzkumných úkolů a klinických studií. Je členem České obezitologické společnosti.

Informace o Vím, co jím, o.p.s.

Důvodem jejího vzniku byla absence zdravotně nutričního systému značení potravin tzv. „Pozitivním logem“ v ČR, takového systému, který by označil nutričně vyvážený výrobek podle jasně daných kritérií a pravidel. Z tohoto pohledu je logické navázání úzkých vztahů s CHOICES INTERNATIONAL FOUNDATION a aktivní propagace principů a cílů programu „The Choices programme“ pro území České republiky. Vím, co jím je poskytnuta licence pro užívání ochranné známky Choices Trade Marks pro výrobky, které jsou v souladu s kritérii stanovenými poskytovatelem licence.

Forma občansko-prospěšné společnosti byla vybrána z důvodu jasné transparentnosti. Tímto krokem chce organizace deklarovat svou nezávislost a účast v projektu umožnit všem zájemcům bez ohledu na jejich velikost nebo tržní podíl.

Vím, co jím stanovila skupinu odborných garantů, která bude zajišťovat nezávislé hodnocení výrobků ve vztahu ke stanovenému standardu. Instituci zastřešující odborné garanty se stal STOB PhDr. Ivy Málkové („Stop obezitě“), který ručí za správnost odborných informací ve spolupráci

s dalšími vybranými specialisty na výživu.

Informace o STOB

STOB vznikl v České republice v roce 1991 a spolupracuje s cca 300 psychology, lékaři, nutričními terapeuty, cvičitelkami a dalšími odborníky. Vyškolilo stovky odborníků a pořádá kurzy ve více než 100 městech po celé ČR. Aktivity STOB jsou založeny na metodě kognitivně-behaviorální psychoterapie, která je i ve světě uznávána za jednu z nejefektivnějších metod terapie obezity. 

B I O

Čeští zemědělci brojí proti zahraniční konkurenci

Český trh se v posledních letech potýká s velkým přílivem zahraničních produktů. Tato skutečnost se dotýká především domácích pěstitelů ovoce a zeleniny, kteří jsou mimo to znevýhodněni ještě nedostatečnými státními dotacemi a neulehčováním tohoto podnikání jako takového. Vlivem povodní bylo například na Moravě zničeno 500 ha, podpora zemědělství je proto velmi důležitá a to nejen z tohoto důvodu. Zelenina z dovozu tvoří v roce 2010 přes 60 % celkové nabídky trhu. Domácí zemědělci proto přichází s propagací ryze české, zdravější zeleniny IPZ, aby svou konkurenční výhodu zvýšili. 

Česká republika zeleninu nejvíce dováží z Nizozemska, dále následují země jako Španělsko, Německo, Polsko, Itálie, Maďarsko. Největším dovozním artiklem jsou pak rajčata (95 000 tun), okurky salátové (60 000 tun) nebo cibule (60 000 tun).

„Některou zeleninu kvůli její sezonnosti a lokalitě pěstování samozřejmě v České republice nejsme schopni zajistit, snažíme se však usilovat o to, aby zelenina IPZ vešla mezi spotřebiteli ve známost a ti ji tak, i díky její dostupnosti, mohli upřednostňovat před stejnými druhy z dovozu. Snažíme se, aby spotřebitelé znali přednosti této zeleniny. Nejen v této komunikaci nám velice pomohlo spojení s Penny Marketem, který tuto osvětu šíří a podporuje naše zemědělce i svými odběry.“, uvedl Jaroslav Zeman, předseda ZUČM.

 Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM)

Zelinářská unie Čech a Moravy, občanské sdružení, je dobrovolným profesním sdružením pěstitelů polní a rychlené zeleniny. Působí na celém území České republiky a spolupracuje také se sesterskými organizacemi v zahraničí.

Zelinářská unie Čech a Moravy prosazuje zájmy prvovýroby ve vztahu k orgánům státní správy na různých úrovních řízení. Sjednává a koordinuje spolupráci se zahraničními partnery, kteří v rámci různých vládních  i  mimovládních programů organizují pro ČR krátko- a střednědobé programy s cílem zvýšit odbornou úroveň prvovýrobců nebo snížit negativní vliv zelinářské produkce na životní prostředí a zvýšení bezpečnosti potravin.  Shromažďuje data a údaje od pěstitelů zeleniny s cílem získané údaje statisticky vyhodnocovat a poskytovat výsledky takových šetření  jak členům ZUČM, tak i orgánům státní správy a jimi pověřených institucí. Pro orgány státní správy  zpracovává odborné studie, odhady a prognózy vycházející z šetření u pěstitelů nebo ze systému stálých respondentů.

Zelinářská unie Čech a Moravy si vytýčila zejména tyto hlavní cíle propagace:

-         Informuje veřejnost o významu pěstování a spotřeby čerstvé zeleniny v tradičních regionech ČR

-         Zasazuje se o progresivní výrobní metody zeleniny šetrné k životnímu prostředí

-         Zasazuje se o řádné označování původu zboží a pravidelný odbyt tuzemské čerstvé zeleniny – s důrazem na tradiční obchodní značky a nové ochranné známky domácí kvalitní zeleniny (KLASA, IPZ apod.)

-         Využívá metody a organizační struktury, které podporují dlouhodobou výrobu zeleniny v regionech ČR, se záměrem udržet konkurenční schopnost oproti dovozu zeleniny zejména z EU

Zelenina IPZ (Integrovaný systém produkce zeleniny)

IPZ neboli také kontrolovaná zelenina, je produkce zeleniny vysoké kvality, která dává přednost ekologicky přijatelným metodám a minimalizuje nutné vstupy agrochemikálií s potenciálními vedlejšími účinky. Řadí se mezi konvenční
a organickou produkci plodin, prosazuje snížení rizika přehnojování půdy
a racionálnější využívání živin.

V integrovaném systému produkce zeleniny se do výrobního procesu zapojují ekologicky a ekonomicky přijatelná opatření, která usměrňují pozitivně kvalitu zeleniny se zvláštním zřetelem na minimalizaci obsahu cizorodých látek. Jde tedy o alternativní postupy k metodám, které podle dosaženého stupně poznání zvyšují ekologická a hygienická rizika výroby zeleniny. Zelenina vypěstovaná v systému IPZ podléhá systematické kontrole nezávislého kontrolního orgánu.
 

Výhody/nevýhody dovážené a domácí zeleniny

o      dovážená je ošetřena přípravky, které jsou v ČR zakázané, a přesto je legální prodávat tuto zeleninu v ČR

o      dovážená zelenina vytváří pracovní místa v zemi původu - u nás tvoří a zvyšuje nezaměstnanost

o      smysluplné využití polí je tam, kde se pěstuje zelenina v nejlepších podmínkách – do ČR se zbytečně dováží zelenina ze zemí, kde jsou podobné klimatické podmínky jako v ČR

o      domácí zelenina je čerstvější a bez nároku na nesmyslnou dálkovou přepravu na kamionech

o      obecně je známo, že nejzdravější zelenina je ta, která vyrostla ve stejném klimatickém pásmu, kde žije konzument

o      soběstačnost země je rozumná i ve výrobě zeleniny